Jak vybrat potápěčskou automatiku

Potápěčská automatika je sice jednou z nejnákladnějších částí potápěčské výstroje, ale zároveň je to ta část, která vás drží při životě. Většina potápěčů proto brzy dospěje k názoru, že pořídit si vlastní automatiku je docela rozumný nápad. Pak ale přichází rozčarování ze široké nabídky a spousty informací. Tady je pár věcí, které byste si měli ujasnit, než si domů donesete svoji první tašku plnou hadic. 

Potápění ve studené nebo v teplé vodě

Nejprve je potřeba si ujasnit, kde se budete s automatikou potápět. Jestli se potápíte jen v teplé vodě na dovolené u moře, můžete ušetřit spoustu peněz. Do takových podmínek je vhodná v podstatě jakákoli automatikou splňující regule a při výběru záleží jen na vašem pohodlí. 

Pro potápění ve studené vodě je ale potřeba vybírat trochu pečlivěji, protože nevhodná automatika vám bude zamrzat a může být svým způsobem nebezpečná. Neexistuje přesná hranice teploty vody, která už se považuje za studenou, ale řekněme, že pokud se potápíte v evropských lomech nebo jezdíte i časně zjara do Chorvatska, tak se vás to týká. 

Počet výstupů prvního stupně

První stupeň automatiky má zpravidla několik výstupů pro hadice. Tři středotlaké výstupy obsadí regulátor, oktopus a inflátorová hadice a jeden vysokotlaký výstup je rovnou potřeba na manometr. Časem ale možná budete chtít přidat do dalšího středotlakého výstupu inflátorku k suchému obleku a třeba sondu do druhého vysokotlakého výstupu.

Výstupy na hadice můžou mít také různé rozmístění a tedy směr hadic. Pokud už teď máte jasnou představu, vybírejte podle ní. Jestli si ale nevíte rady, myslete na rčení, že v jednoduchosti je krása. Dvě až tři hadice doleva, dvě doprava a jedna sonda bokem je nadčasová a elegantní kombinace. 

Druhý stupeň s páčkami nebo bez nich 

Každý výrobce se snaží přicházet s novými nápady na vylepšení automatiky. U regulátorů tak můžete mít navíc třeba regulaci nádechového odporu nebo ovládání Venturiho efektu. Některým lidem taková volba vyhovuje, ale ruku na srdce. Nedopadne to tak, že si s páčkami budete hrát prvních pár ponorů a pak už zůstanou navěky ve stejné poloze? 

Tady jde už spíš o osobní preference a individuální pocity pod vodou. Všechny kvalitní automatiky fungují tak, že vám v každé hloubce dávají dost vzduchu a neměli byste poznat rozdíl. Někdo ho ale prostě cítí. 

Nemíchejte, nemixujte, nevymýšlejte

První stupeň, hlavní regulátor a záložní regulátor by měly být od stejného výrobce. Jsou vyrobené tak, aby spolu fungovaly a servisní technik vám je podle toho může seřizovat. Kvalitní technik vám automatiku složenou od různých výrobců odmítne servisovat nebo vám důrazně nedoporučí ji takto používat. 

Obecně si vyberete nejprve první stupeň s hlavním regulátorem. Záložních regulátorů má pak každý výrobce jen několik málo typů. Tady je prostor i trochu ušetřit, protože pokud nesdílíte se svým buddym vzduch příliš často, nemusí být oktopus zrovna nejnadupanější část automatiky. 

Manometr nebo konzole přístrojů

Manometr nebo konzole pak už může být od jakékoli jiné značky. Záleží jen na tom, jestli chcete mít jen přehled o tlaku v lahvi, nebo byste raději ještě měli analogový hloubkoměr a třeba kompas v jedné sestavě. Podle toho volíte konzoli nebo samotný manometr a řešit můžete i jeho velikost, přehlednost a vzhled.

Inflátorová hadice

Inflátorová hadice je zpravidla součástí křídla nebo žaketu, takže ji už můžete mít doma, nebo ji dostanete při nákupu této části vybavení. Pokud se nechystáte utrácet ještě za další část výstroje, můžete si bez problému inflátorku koupit zvlášť. Dají se sehnat v různých délkách i barvách, takže můžete svou automatiku trochu vyšperkovat. 

Výrobci potápěčských automatik

Potápěčské automatiky dodává spousta firem a jejich posouzení je otázkou názoru, zkušenosti vašeho okolí a dostupnosti servisu, kterou určitě vezměte v potaz. 

Obecně jsou mezi potápěči oblíbené automatiky od firmy Apeks, které vynikají svou kvalitou a ověřeným designem. Automatiky od Maresu mají zase patentovaný systém chránící automatiky ještě lépe před zamrznutím. Do podobné kategorie pak patří ještě automatiky Aqualung nebo dnes už mírně ustupující Atomic.

Naopak automatiky od značek jako SoprasSub, Cressi, Tusa a podobných patří sice dost často k finančně dostupnějším kouskům, ale nejsou proslavené tradicí a kvalitou. 

U automatik značek Oceanic, Zeagle, Hollis a dalších je určitě potřeba se ujistit o dostupnosti servisu a servisních dílů. Takové automatiky často volí už zkušenější potápěči s konkrétními požadavky a nároky. Patří taky zpravidla k těm nákladnějším. 

Servis automatiky

Každou automatiku je potřeba pravidelně servisovat, frekvence záleží na výrobci a jeho doporučení. Nejběžnější je servis nebo servisní prohlídka jednou za rok. A mějte na paměti, že čím méně se s automatikou potápíte, tím pečlivěji byste si měli servis hlídat. Automatika vytažená po několika letech se skříně bude pravděpodobně v daleko horším stavu, než ta potápěná každý týden. 

Reklama

Napsat komentář