Kdyby vás žraloci chtěli sežrat, moc z vás nezbude

Žraloci umí vypnout mozek, rádi se opalují, vlastně neumí moc plavat a člověka maximálně ochutnají, tohle všechno se mohli dozvědět návštěvníci přednášky Daniely Kotekové v Divers Direct Děčín. Pro známou potápěčku jsou žraloci celoživotní vášní a rozumí jim jako málokdo na světě. 

Žraloci se dělí podle morfologie do osmi skupin a rozeznat je můžete třeba podle tvaru a umístění ploutví. „Nosánky mají taky zásadně rozdílné,” upozornila Daniela, která o nich mluví jako roztomilých plyšových zvířátkách a odmítá názor, že jde o krvelačné bestie.

Člověka žraloci maximálně ochutnají

„Kdyby chtěl žralok člověka sežrat, moc by z něho nezbylo,” tvrdí. Vyvrací i mýtus, že žralok si může surfaře splést s lachtanem a považovat ho za potravu. „Žralok má osm až čtrnáct smyslů, jednoduše dekóduje, že to není lachtan. Ale je zvědavý a chce zjistit, co to je,” říká Daniela. Stiskem zubů žralok člověka prostě a jednoduše ochutná. „V naprosté většině známých případů šlo o mělké a opatrné skousnutí. Kdyby chtěl žralok toho člověka opravdu sežrat, nezůstal by ten chudák v jednom kuse, na to mají až příliš silný stisk,” dodává.

Stejně tak podle ní rozhodně není pravda, že žralok ucítí jednu vaši kapku krve v celém oceánu. „Každý žralok má geneticky zakódovanou jakousi krevní banku a dokáže rozlišit pach krve mořského savce i ryby, ale pach člověka nedokáže rozpoznat,” vysvětluje instruktorka potápění.

Z čeho ale trochu mrazí je nitroděložní kanibalismu. Někteří žraloci bojují o přežití už v děloze a na svět se dostanou jen ty nejprůbojnější zárodky. 

Umí vyzvracet dopravní značky

Daniela Koteková dokáže o žralocích mluvit hodně dlouho, ale zároveň nesmírně poutavě. „Třeba žraloku tygřímu se přezdívá popelnice oceánu. V žaludku se mu našly dopravní značky, boty a všechno možné,” popisuje. Zároveň ale dovede v podstatě celý žaludek vyplivnout, tím vyprázdnit, když mu něco nechutná, a znovu ho stáhnout zpátky.

Zajímavé je, že žraloci skutečně v podstatě nespí. Když si chtějí odpočinout, tak prostě jenom vypínají mozek.

Nejsou obratní v otočkách

„Spousta lidí si myslí, že když žralok sklopí ploutve a ohne se, tak je připravený k útoku,” popisuje Daniela. „V takové situaci se ale naopak žralok cítí nepříjemně a připravuje se na co nejrychlejší otočku. Rychlé otočky jim dělají obecně docela problémy,” dodává. Má se za to, že jedním z důvodů širokého nosu kladivounů je právě lepší obratnost ve vodě.

Různé druhy žraloků poznáte taky podle toho, že udržují různou hloubku a nikdy se vrstvy nemíchají. „Nejnebezpečnější místo při setkání se žralokem bílým je na hladině. Je potřeba před nimi utéct naopak na dno, jsou to totiž hladinoví lovci,” vysvětluje vášnivá potápěčka.

Proto se taky s nadsázkou dá říct, že někteří žraloci se rádi opalují. „Jde právě o hladinové lovce, kteří se často pohybují blízko hladiny. Čím starší jsou, tím jsou tmavší, tedy vlastně opálenější od sluníčka,” usmívá se Daniela.

Barvy nevidí a zuby jim padají jeden za druhým

Je pravda, že při potápění se žraloky se nedoporučují výrazné barvy výstroje. „Žraloci jsou ale barvoslepí. Problém není barva, ale výrazný kontrast,” upozorňuje odbornice.

Mnoho lidí si se žraloky automaticky spojí děsivé zuby. Těch vystřídají tyhle paryby za život asi třicet tisíc a jejich tvar je přizpůsobený potravě, kterou se živí.

Že žraloci na člověka neútočí jako na zdroj proteinů je jasné, přesto ale nemusí být setkání s nimi vždycky úplně příjemné. „Jsou nesmírně zvědaví a klidně do vás budou narážet. V tu chvíli je potřeba jim nenastavit nic měkkého, třeba dlaň. Naopak takový obyčejný fotoaparát nebo ploutev úplně stačí a odradí je od dalších pokusů o bližší kontakt,” říká Daniela.

Žraločí nos je totiž nesmírně citlivé místo. „Mají tam takové tečky zvané Lorenzinyho Ampulky naplněné želatinou propojené přímo do mozku. Vnímají jimi teplotu, elektromagnetické pole, pohlaví ostatních, ale i třeba signály tísně nemocné nebo zraněné ryby,” vysvětluje Daniela.

Jižní Afrika – země zaslíbená

Daniela se pravidelně vrací do Jihoafrické republiky, kde nějakou dobu taky žila. „Dyer Island je místo zaslíbené žralokům. Žije tu na dva tisíce Velkých bílých, přitom jejich celková světová populace dosahuje jen asi k pěti tisícům,” vypráví zasněně. „Důvod je jednoduchý, je to totiž takové žraločí McDonald’s. Žije tu na šedesát tisíc lachtanů,” směje se potápěčka.

Daniela Koteková procestovala za žraloky celý svět. Krmila je už během studií jako dobrovolnice v londýnském akváriu. Pak se za nimi vypravila do Thajska, Malajsie, Kanady, Mozambiku, Zanzibaru, Tanzánie i na Borneo. Čtyři roky žila a pracovala v Jihoafrické republice, kde taky potkala Andrého Hartmana, největšího experta na žraloky na světě. 

Líbil se vám článek? Napište nám svůj názor, svoje zkušenosti a svoje zážitky se žraloky do komentářů. Přidat můžete i svoje fotky! 🙂