Ztracený regulátor ležel tři roky v moři a funguje dál

Potápěč Per Wichstad musel při driftovém ponoru v Norsku v roce 2016 odhodit svoji potápěčskou výstroj. O tři roky později ji znovu našel a k jeho překvapení se dá s nadsázkou rovnou používat dál.

Per Wichard se účastnil ponoru na hranicích Norska a Švédska, když se dostal do nebezpečí a musel odhodit svou výstroj. „Proplouvali jsme pod starým Svinesundským mostem v Norsku a dál do Švédska. V nejužším místě přímo mezi Norskem a Švédskem je hodně silný přílivový proud a velmi špatná viditelnost, možná jeden dva metry. V tu chvíli jsem se dostal pod vodou do potíží a řetězec událostí vedl k tomu, že jsem musel odhodit většinu výstroje, abych zůstal nad vodou. Byl jsem si skoro jistý, že někdo moje vybavení najde, koneckonců tam bylo pod vodou deset až patnáct potápěčů,” popisuje události sám potápěč. Naneštěstí výstroj kvůli proudu a nízké viditelnosti nikdo nebyl schopný najít.

Po třech letech ho našel

Majitel ztracené výstroje se letos vydal na stejný ponor. „Neuvěřitelnou náhodou jsem doplaval přímo ke svému starému vybavení v pětadvaceti metrech hloubky. Byl to zvláštní pocit, vidět svoje staré vybavení v téhle kalné vodě. Pár krabů si z mých věcí udělalo domov. Nakonec jsme byly schopní vyzdvihnout moje vybavení na hladinu,” pokračuje Per ve vyprávění. 

Studené vody v Norském moři si vybraly svou daň ale potápěč si všimnul, že je regulátor od Apeksu stále pod tlakem a v lahvi je pořád vzduch. Navzdory zimě, silným proudům, slané vodě a mořskému životu automatika nevykazovala známky free-flow nebo úniku vzduchu. Fungovala dobře a stačilo ji pořádně vyčistit. 

Apeks automatiku testoval

O příběhu se doslechli v Apeksu a jejich tým z Blackburnu se rozhodl automatiku podrobit testování, aby zjistil, jaký měla slaná voda vliv na funkčnost zařízení. 

Nejprve bylo potřeba ho zbavit krabích mušlí, kamenů, mořského života a písku, který se za ty tři roky nahromadil uvnitř regulátorů. Přes vrstvu nepořádku na všech částech fungoval první stupeň hladce a druhé stupně byly plně funkční. 

Tým od Apeksu tedy usoudil, že mechanické zásahy nebo okamžitý servis není potřeba, takže dali automatiku přímo do ANSTI Machine a simulovali ponor, aby zjistili, jak by se automatika chovala pod vodou. Středotlak byl stále na továrním nastavení, takže natlakovali komoru na simulaci 53 metrů hloubky a snížili teplotu na 3 °C. S nastavenou dechovou frekvencí 25 nádechů za minutu pozorovali, jak to dopadne. 

Navzdory všemu, čím automatika prošla, třem rokům ležící ve slané vodě, byl celý XTX50 set v takovém stavu, že by prošel testem EN250A pro regulátory do studené vody tak, jak ho vyzvedli z mořského dna. 

Apeks důrazně upozorňuje, že tento příběh rozhodně není doporučením zanedbávat pravidelný servis automatiky.

Zdroj a foto: Scubadivermag.com